Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povrch

Související informace lze nalézt také v článku Geografie Rakouska

.

Satelitní snímek Rakouska s popisky (německy)

Bregenz a Bodamské jezero

Rakousko se rozprostírá v délce 575 km ve směru západ-východ a 294 km sever-jih.

 

Vzdálenosti (vzdušnou čarou)

  • VídeňBregenz 505 km
  • VídeňInnsbruck 390 km
  • VídeňSalzburg 253 km
  • VídeňLinec 155 km
  • VídeňŠtýrský Hradec 148 km
  • VídeňBratislava (SK) 55 km

  

  • SalzburgMnichov (D) 116 km
  • VídeňBerlín (D) 530 km
  • VídeňBudapešť (H) 255 km
  • BregenzPaříž (F) 568 km
  • VillachTerst (Středozemní moře) (I) 109 km
  • Štýrský HradecMaribor (SLO) 70 km

 

 

 

Exklávy a enklávy

Na státním území Rakouska se nachází údolí Kleinwalsertal – funkční enklávaNěmecka. Kleinwalsertal sice patří k rakouské spolkové zemiVorarlbersko a geograficky leží i těsně při ní, ale na základě topografické polohy je dostupné po silnici pouze z Německa. Další obdobná enkláva Německa existuje v Tyrolsku. Obec Jungholz, do které se také z Rakouska nedostanete, je s ním spojena pouze 1636 m vysokou Sorgschrofen.

Na druhé straně existuje i funkční enkláva Rakouska, která se nachází ve Švýcarsku. Obec Samnaun nebyla po dlouhou dobu spojená se Švýcarskem jakoukoli cestou, nýbrž přístupná pouze přes Rakousko (Tyrolsko). To vedlo k tomu, že odtud vymizela rétorománština a místo ní přijali tamní obyvatelé dialekt podobný tyrolskému. Mezitím byla postavena silnice vedoucí do Samnaun, která se již ubírá výhradně po švýcarském území a zahrnuje dokonce i bezcelní zónu, která už zde kdysi byla zavedena. V podobném stavu jako Samnaun byla až do roku 1980 obec Spiss na rakousko-švýcarské hranici. Byla po dlouhou dobu dosažitelná pouze přes Samnaun a bojovala se silným odchodem obyvatel, protože oproti ostatním enklávám měla velmi malé možnosti hospodářského rozvoje.

 

Povrch

Přibližně 60 % země je hornaté povahy a má podíl na Východních Alpách (především Tyrolské Střední Alpy, Vysoké Taury a Nízké Taury, Severní vápencové Alpy, Jižní vápencové Alpy a Vídeňský les). V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje leží část starého pohoří Českého masivu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska. Na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty.

Velké nížiny leží na východě podél Dunaje (především Alpské předpolí a Vídeňská pánev s Moravským polem), ale i na jihu ve Štýrsku, které je pro podobnost své krajiny s italským Toskánskem nazýváno také Štýrská Toskána.

Z celkové plochy Rakouska (83 871,1 km²) připadá na kopce a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m n. m. 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položeným místem je Hedwighof (okres ApetlonBurgenland) 114 m n.m. Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrchol Grossglockner (3798 m n.m.).

 

Pět nejdůležitějších geografických útvarů Rakouska:

 

Hory

Großglockner z jihozápadu

Deset nejvyšších hor Rakouska (Rakouské Alpy):

↓

Název↓

Výška↓

Pohoří↓

1.

Großglockner

3798 m

Vysoké Taury

2.

Wildspitze

3774 m

Ötztalské Alpy

3.

Weisskugel

3738 m

Ötztalské Alpy

4.

Großvenediger

3666 m

Vysoké Taury

5.

Hinterer Brochkogel

3628 m

Ötztalské Alpy

6.

Hintere Schwärze

3624 m

Ötztalské Alpy

7.

Similaun

3599 m

Ötztalské Alpy

8.

Vorderer Brochkogel

3566 m

Ötztalské Alpy

9.

Großes Wiesbachhorn

3564 m

Vysoké Taury

10.

Rainer Horn

3560 m

Vysoké Taury

 

Jezera

Neziderské jezero

Největší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy 315 km² (zbytek jezera je součástí Maďarska). Za ním následuje Attersee s 46 km² a Traunsee s 24 km² v Horních Rakousech. Velké je také Bodamské jezero o rozloze 536 km², k Rakousku však náleží pouze malá část: jezero totiž leží na hranicích s Německem (spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko) a Švýcarskem. Hranice však nejsou na ploše jezera přesně dodržovány.

Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především Korutanská jezera a oblast Salzkammergut. Nejznámější jsou např. Wörthersee (největší jezero Korutan), Millstätter See, Ossiacher See a Weißensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcburska a Horních Rakous.

 

Řeky

Řeka Lech, protékající obcí Musau v Tyrolsku, pohled z Achselu (~ 1150 m n. m.)

Největší část Rakouska (80 566 km²) je odvodňována Dunajem do Černého moře. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem (2366 km²) do Severního moře.

Velké přítoky Dunaje (od západu na východ):

Rýn odvodňuje největší část Vorarlberska, protéká Bodamským jezerem a ústí do Severního moře.

Řeka Lainsitz (později česká řeka Lužnice) není sice v Rakousku důležitá z hlediska své velikosti, je však jedinou rakouskou řekou, která se v Česku vlévá do Vltavy a její vody tak končí v Severním moři.

 

Podnebí

Klopotec v jižním Štýrsku

Rakouské klima je označováno za smíšení oceánského a kontinentálního klimatu, resp. panonské klima. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to alpínské klima, které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek.

Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k Panonské nížině na východě země.

 

Teploty

Když působí stabilní tlaková výše z východu (ideálně „Omega-Hoch“ či v podobě posledních písmen řecké abecedy) může člověk počítat s dlouhým a nerušeným sluníčkem a až dvěma týdny vysokých teplot. V zimě ovlivňuje tlaková výše svit slunce a ostré mrazy (do −20 °C). Délka svitu slunce je kolem 10 až 20 % delší než kupříkladu v severním Německu.

Topná sezóna je běžně od poloviny října do poloviny dubna a působí vysokou spotřebu energie.

 

Srážky

Stejně jako směrem ze západu na východ slábne oceánské klima, klesá i průměrné množství srážek. To způsobuje, že např. ve Vídni jsou pouze poloviční srážky než v Salzburgu. Ve východních a jihovýchodních částech země se již projevuje panonské kontinentální klima, které je v jižních jezerních oblastech částečně ovlivněno středomořským klimatem.

Celoročně se také oblasti podél alpských hřebenů vyznačují vysokými srážkami, do těchto poloh s nízkým tlakem vanou vlhké vzdušné proudy ze severu či jihu a zmizí zase jako srážka. To způsobuje v zimě vysoké množství sněhu na horách i v údolích, stejně jako kalamitní oblasti na severu i jihu. V létě jsou následkem vysokých srážek silné deště, eroze půdy a záplavy. Kraje s nejsilnějšími dešti jsou: celé alpské předhůří, tyrolské nížiny, tyrolskýokres Reutte a Bregenzský les. Zde spadne až 3000 mm dešťových srážek (nebo sněhu) za rok (průměrně 900 mm).

Na jaře a na podzim je možné všechno – od sněžení po horka. Denní teploty mohou v červenci a srpnu nezřídka vystoupit i přes 30 °C, vlhkost vzduchu je většinou vysoká, často dochází k tvorbě dešťových mraků a následně i k náhlým bouřkám.

V posledních letech bylo Rakousko, stejně jako sousední země, častou obětí poruch počasí, které byly mnoha experty označovány jako důsledky

globálního oteplování (průměrné teploty se trvale zvedají). Kvůli silným dešťům byly již několikrát ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly i oběti na životech. Náhodně dochází i k bouřím síly orkánu a ohromným vánicím, které vedou k tomu, že mnoho obcí je zcela odříznuto od světa a množí se také pády lavin

. Zemi v posledních letech sužovala ale i častá sucha.


 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< duben / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 46647
Měsíc: 1036
Den: 30